Sievert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sievert (značka Sv) je jednotkou ekvivalentní dávky ionizujícího záření (HT), případně dávkového ekvivalentu (H). Je pojmenována po Rolfu Sievertovi, průkopníkovi radiační ochrany.

Dávka 1 Sv jakéhokoli záření má stejné biologické účinky jako dávka 1 Gy rentgenového nebo gama záření (pro které je radiační váhový faktor WR stanoven 1; viz dále). Jednotka vyjadřuje podíl množství absorbované energie v určité hmotnosti a v závislosti na daném druhu ionizujícího záření. Tedy energie/hmotnost (J/kg).

Ekvivalentní dávka se vypočítá jako součin DT × WR, kde D je střední absorbovaná dávka v tkáni nebo orgánu T a WR je radiační váhový faktor (popřípadě jakostní činitel Q – pro dávkový ekvivalent – viz níže). Radiační váhový faktor WR udává, kolikrát je daný druh záření biologicky účinnější než záření fotonové (X nebo gama), a je různý pro jednotlivé druhy ionizujícího záření. To znamená, že zohledňuje i rozdílnou biologickou účinnost jednotlivých druhů záření. Hodnota WR je bezrozměrná – tedy nemá žádnou jednotku.

Starší jednotkou ekvivalentní dávky / dávkového ekvivalentu byl rem, přičemž 1 rem = 0,01 Sv.

Hodnoty radiačního váhového faktoru WR[editovat | editovat zdroj]

  • Fotony, jakákoliv energie : WR = 1
  • Elektronypozitrony, jakákoliv energie : WR = 1
  • Neutrony
    • energie < 10 keV : WR = 5
    • 10 keV < energie < 100 keV : WR = 10
    • 100 keV < energie < 2 MeV : WR = 20
    • 2 MeV < energie < 20 MeV : WR = 10
    • energie > 20 MeV : WR = 5
  • Protony, energie > 2 MeV : WR = 5
  • částice alfa a jiná větší jádra : WR = 20

Pro dávkový ekvivalent (H) je opět zavedena jednotka sievert. Výpočet je následující: H = D · Q, kde D je absorbovaná dávka a Q je jakostní faktor/činitel. Jakostní činitel Q koriguje dávkový ekvivalent na základě velikosti lineárního přenosu energie L.

Hodnoty jakostního činitele Q[editovat | editovat zdroj]

Pro jakostní faktor Q jsou používány následující hodnoty.[1]

Pro rentgenové záření, záření gama a elektrony Q = 1
Pro neutrony o neznámém energetickém spektru Q = 10
Pro částice s jedním nábojem o neznámé energii a klidové hmotnosti větší než 1 atomová hmotnostní jednotka Q = 10
Pro částice alfa a další vícenásobně nabité částice o neznámé energii Q = 20
Pro tepelné neutrony Q = 2,3

Porovnání ozáření z různých zdrojů radiace[2][editovat | editovat zdroj]

Zdroj Dávka Zdroj Dávka Zdroj Dávka
Spánek vedle jiného člověka 0,05 μSv CT vyšetření hlavy 2 mSv Dávka s 10% smrtností po 30 dnech 1-2 Sv
Rok života 75km od jaderné el. 0,09 μSv Běžná roční dávka ve složení

přibližně 85% přírodní zdroje, zbytek lékařská vyštření

4 mSv
Konzumace 1 banánu 0,1 μSv CT vyšetření hrudníku 7 mSv
Rok života 75km od uhelné el. 0,3 μSv Roční limit pro radiačního

pracovníka (zák.422/2016)

20 mSv
Rentgen paže 1 μSv Roční limit pro radiačního pracovníka v USA 50 mSv
Přídavek za den v místě s vysokou

přirozenou radiací

1,2 μSv Nejnižší roční dávka prokazatelně

zvyšující riziko rakoviny

100 mSv
Rentgen zubů 5 μSv Přibližná okamžitá dávka způsobující

symptomy radiačního ozáření

400 mSv
Jednodenní dávka v běžném životě 10 μSv
Rentgen hrudníku 20 μSv
Pětihodinový let dopravním letadlem 50 μSv
Rok pobytu v kamenném,

zděném či betonovém domě

70 μSv
Roční dávka z draslíku

přirozeně v lidském těle

390 μSv
Mamografické vyšetření prsu 400 μSv

Ve článku Akutní radiační syndrom se podrobněji dozvíte, jaké mají dávky od 0,05 Sv (50 mSv) zdravotní dopady na člověka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Měření radioaktivity, www.radioaktivita.cz
  2. TOPIČ, Petr. Měřili jsme v Česku radioaktivitu. Čísla mohou vyděsit, ale o nic prý nejde. Technet [online]. iDnes, 2019-07-25 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]