Graviton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Graviton
Obecné vlastnosti
KlasifikaceElementární částice
Bosony
Symbol(y)g, G
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnosteV/c2
Elektrický náboje
Spin2
Stř. doba životastabilní
Historie
Předpověď30. léta 20. stol.
Objevhypotetická

Graviton (obvykle označován g) je ve fyzice hypotetická částice gravitace. Pokud by gravitační interakce měla kvantový charakter, graviton by byl jejím kvantem a intermediální částicí zprostředkující interakci. V kvantové teorii pole však není uznávaná kvantová teorie gravitace, existence gravitonu není experimentálně prokázána a zůstává i teoreticky nedořešeným problémem současné fyziky.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Z hypotézy (obecné teorie relativity) vyplývá, že graviton je částice s nulovou klidovou hmotností (gravitační síla by měla mít neomezený dosah) a nulovým elektrickým nábojem (pokud by měl náboj, pak by podle vztahu E = mc² neměl nulovou klidovou hmotnost). Měl by se proto ve vakuu pohybovat rychlostí světla. Nové (r. 2019) analýzy astronomických měření potvrzují, že na 90procentní úrovni věrohodnosti není dosah gravitačního pole kratší než 1,8×1013 km, což pro hmotnost gravitonu představuje horní mez 6,8×10−23 eV/c² (přibližně 1,2×10−58 kg).[1]

Graviton by měl mít pouze spin 2. Ovšem může mít i spin 0 (být hmotný i nehmotný), což zatím nebylo experimentálně vyvráceno.[2]

U gravitonu, podobně jako u jiných částic interakcí, nemá dobrý smysl hovořit o antičástici.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JARMAN, Sam. Motions of the planets put new limit on graviton mass. PhysicsWorld, 9. listopad 2019. Dostupné online (anglicky)
  2. https://arxiv.org/abs/1704.01899 - Polarizations of Gravitational Waves in Horndeski Theory

Související články[editovat | editovat zdroj]