Plynový vařič
Plynový vařič se využívá na přípravu a vaření pokrmů. Jako zdroj energie používá zemní plyn, propan, butan, či jejich směs zvanou LPG nebo jiný hořlavý plyn.
Před příchodem plynu byly užívány sporáky a kamna na tuhá paliva, jako je uhlí nebo dřevo. V roce 1802 vyvinul Zachäus Andreas Winzler vařič, známý jako „Thermolampe“.[1] První funkční plynové sporáky byly vyvinuty ve dvacátých letech 19. století, první továrna na jejich výrobu vznikla v Anglii v roce 1836. Výhoda této technologie vaření spočívala v možnosti regulovat výkon a hlavně vařič mohl být v době nepoužívání vypnut. Obchodní úspěch plynové vařiče zaznamenaly až v 80. letech 19. století, kdy začal být plyn ve Velké Británii dodáván do domácností velkých měst prostřednictvím potrubí.
Ve velké míře byl ve sporácích užíván i svítiplyn (ten je však jedovatý a proto se od něj upustilo), v současné době se používá převážně stlačený zemní plyn, v jisté míře však i plynové bomby (nádoby) se zkapalněným propan-butanem. Existují i přenosné vařiče, hojně používané při kempování.
Při nesprávné manipulaci může dojít k explozi. Plynové vařiče či sporáky tak bývají vybaveny termoelektrickou pojistkou.
Plynový sporák je kombinací plynového vařiče s troubou. Jeho provoz je levnější než provoz kombinovaného (plyn/elektřina) či pouze elektrického sporáku, ale kvalita pečení v plynové troubě je nižší (např. nedrží stálou teplotu).[2]
Emise částic spojené s vařením na plynovém vařiči jsou sice větší než na elektrickém vařiči, ale i na elektrickém vařiči jsou mnohonásobně větší než pozadí, když se nevaří.[3] Emise částic jsou úměrné teplotě vaření. To, že emise oxidu dusičitého jsou u plynového vařiče větší než u elektrického, je známo několik desetiletí.[4] Totéž platí o jeho vlivu na zdraví.[5] Teprve kolem roku 2020 je pod záminkou těchto emisí v USA prosazován zákaz plynových vařičů, bez kterého nebude možné dosáhnout klimaticky neutrálních domácností.[6] Podle studie z roku 2022 jsou sice v USA emise skleníkových plynů z plynových vařičů ekvivalentní emisím z půl milionu aut,[7] ale vzhledem k počtu registrovaných aut v USA, který se blíží k 300 milionům,[8] nedosahují emise z plynových vařičů ani procenta emisí z aut, takže jde o okrajový problém pro životní prostředí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Die Thermolampe in Deutschland oder: … books.google, 2017-08-28.
- ↑ Nespalte se při výběru sporáku, iDNES.cz, cit. 28. 3. 2016
- ↑ ZHANG, Qunfang; GANGUPOMU, Roja H.; RAMIREZ, David; ZHU, Yifang. Measurement of Ultrafine Particles and Other Air Pollutants Emitted by Cooking Activities. S. 1744–1759. International Journal of Environmental Research and Public Health [online]. 2010-04-16. Roč. 7, čís. 4, s. 1744–1759. Dostupné online. DOI 10.3390/ijerph7041744. PMID 20617057. (anglicky)
- ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0004698178900793 - Differences in NO2 levels in kitchens with gas or electric cookers
- ↑ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/1627322/ - Synthesis of environmental evidence: nitrogen dioxide epidemiology studies
- ↑ https://www.npr.org/2021/10/07/1015460605/gas-stove-emissions-climate-change-health-effects - We need to talk about your gas stove, your health and climate change
- ↑ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35081712/ - Methane and NO x Emissions from Natural Gas Stoves, Cooktops, and Ovens in Residential Homes
- ↑ https://www.statista.com/statistics/183505/number-of-vehicles-in-the-united-states-since-1990/ - Number of motor vehicles registered in the United States from 1990 to 2021
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plynový vařič na Wikimedia Commons
